Radkin Honzák: Jak je dobrá otevřená a nepředpojatá mysl
Serendipity je výraz pro nezamýšlený objev. Odvozeno z pohádky o princích ze Serendipu (dnešní Srílanka), kteří na cestách nacházeli věci, které se jim zanedlouho přesně hodily. Ve vědě jde o to, že autor nebo team míří za určitým cílem a na cestě náhodně zjisti něco nového a mnohem významnějšího.
Leo Hendrik Baekeland měl smůlu a kus fenolové pryskyřice mu spadl do nádoby s formaldehydem a měl tím pádem štěstí, že se takto zrodil bakelit. Tak získal miliony. Opačným směrem se vydal vynálezce margarinu (umělý tuk), který všechny miliony investoval do vývoje perpetua mobile; cesty beznadějně marné.
Alexander Fleming byl přibrán do týmu proto, že pan profesor chtěl založit střelecký klub a Flemingova dobrá muška byla známá. Docent Wenke na farmakologii nás poučil, že penicilin jako lék vznikl proto, že měl Fleming v laboratoři bordel. Na odkrytou Petriho misku s bakteriemi napadala plíseň Penicillinum notatum a zhubila bakterie. Stačilo se nad tím zastavit, nevyhodit to automaticky, a myslet. (Podle neoficiální, leč velmi pravděpodobné verze, mu plíseň sežrala svačinu a Fleming se naštval a pustil se do ní.)
Mezi náhodou a úmyslem je objev prvního antidepresiva, imipraminu (Tofranil). Molekula byla původně zamýšlena k léčbě schizofrenie, kde byla zcela neúčinná. „Než to vyhoděj, zkusíme to na depresi,“ řekl si šetrný Švýcar Kuhn, nakrmil celkem třináct pacientů a farmakoterapie deprese začala. Dnes by se mu vysmáli, minimální počet do studie hodnocené neparametrickými metodami je n=19.
Vítězstvím kreativity jsou IgNobelovy ceny za objevy, které vyvolávají nejdřív úsměv, a pak se zjeví jejich oslnivá pravda. Přídavek Ig znamená, že jsou z nadace neexistujícího Alfrédova bratrance Ignáce Nobela, Ig také odkazuje k anglickému „ignobel“ (ignorant, hanebný, neurozený, nízký).
Co se týká biologie, jedním z laureátů je kráva natřená černými pruhy. Ta je méně často napadána hmyzem a není třeba používat jedovatých pesticidů (to je genitiv záporu, který zachraňuji před vymřením). Poté, co se všichni dost nasmáli, tak zjistili, že ovádi napadají takové krávy o 40 % méně často než krávy nepočmárané nebo krávy s bílými pruhy, protože ovádi se mimo jiné orientují zrakem a černé pruhy je matou.
V medicíně vyvolává největší zájem objev, že škytavku zastaví masáž konečníku, potvrzený na druhém nezávislém pracovišti. Jde o stimulaci vagu, desátého hlavového nervu. Oblibě se těší také podání Viagry (sildenafil) křečkům, u nichž tento přípravek působí na centrum cirkadiánních cyklů a vede k lepší snášenlivosti jet lagu; zatím jen u křečků.
Co se mých zálib týká, je pro mě povzbuzující práce Dana Arielyho (USA) oceněná v roce 2008 a zjišťující, že drahý lék působí lépe než levný, přestože jde o tutéž molekulu. Účastníci experimentu dostali „na ochutnání“ slabý elektrický šok na zápěstí. Poté jim bylo podáno placebo se slovním doprovodem, že jde o lék proti bolesti. Jedné skupině bylo sděleno, že tableta stojí 2,5 US dolarů, zatímco druhé byla oznámena cena 10 centů. Následoval další šok ve stejné intenzitě. Drahý lék způsobil zlepšení o 85 %, levný pouze o 51 %.
Do kategorie kvantifikace bolesti by bylo možné zařadit Schmidtovu práci o úrovni bolesti po štípnutí hmyzem. Intenzita 1, tedy prvního stupně (0 = nebolí) je po bodnutí včely, které autor hodnotí jako „téměř příjemné, jako by vás milenka, nebo milenec kousli do ušního lalůčku“. Druhý stupeň představuje kousnutí mravencem rodu Odontomachus. „Představte si, že vás někdo spálí rozžhavenou špičkou cigarety. Takto na mne působilo jejich bodnutí,“ uvedl profesor. Třetí stupeň pocítíme, když se necháme pokousat vosou zvanou Red paper wasp nebo mravencem rodu Myrmecia. A nejhorší (4) jsou mravenci rodu Paraponera. Jelikož však rekordy jsou tu, aby byly překonány, předběhly je papírové vosy. „Mučení. Nic jiného mne nenapadá. Jako by mne hodili do lávy. Proč jsem vůbec s tímhle indexem začínal?“ To jsou slova experimentátora a pokusné osoby v jednom těle. Je to bezvadné, leč obávám se, že vizuálně-analogovou škálu od 0 do 10 to v praxi nenahradí.
Pak je tu jedna příjemná zpráva: Líbání zlepšuje imunitní systém! Studie zjistila, že jeden desetisekundový polibek přenesl až 80 milionů bakterií z partnera na partnera. Vědci teoretizují, že sdílením těchto bakterií každý partner vybavuje druhého k boji proti infekcím, které by si mohli později přenést. Zde se naplňuje vzkaz: Milujte se a množte se!
IgNobelova cena se uděluje již několik desetiletí a není tajemstvím, jak se na internetu k jejím laureátům dostat. Přehledné čtení jednotlivých kategorií připomíná poezii dávných dob kombinovaných se zítřkem. Přeji příjemné studium a osvěžení v těžkých dobách!
Praha 11. července 2026 [email protected]
