REFLEXE 4
ONDŘEJ MASNER: RAKOUSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ MÁ NOVOU ATESTACI Z PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY
Od loňského roku existuje v Rakousku nová nástavbová atestace z Psychosomatické medicíny. Je dosažitelná pro lékaře se základní klinickou atestací z vybraných oborů (celkem 24 oborů) či atestací z všeobecné medicíny. Má doplnit psychosomatické vzdělání lékařů uvnitř jejich původní specializace tak, aby nové dovednosti mohli využívat v diagnostice a léčbě pacientů svého oboru. Konkrétně to znamená, že cílem nového vzdělání je zajistit pro klinické obory jako urologie, neurologie, dermatologie a jiné, kolegy s psychosomatickým vzděláním.
Zajímavé přitom je, že již od roku 1989 rakouští lékaři mají možnost dalšího vzdělávání v psychosociální či psychosomatické medicíně na základě takzvaných PSY diplomů – PSY1 Psychosociální medicína, PSY2 – Psychosomatická medicína a PSY3 – Psychoterapeutická medicína (1.), kteří pokrývají širokou škálu vzdělání od základní psychosomatické péče až po vysoce erudovaného vzdělání s psychoterapeutickým výcvikem. Tisíce rakouských lékařů této nabídky využilo a uplatňují nabyté zkušenosti v klinické praxi. Po 20 letech existence těchto diplomů se ovšem ukázalo, že nemocniční a lůžková oblast zdravotnictví je nadále bez uspokojivé nabídky psychosomatické kompetence. Tuto mezeru má nyní zacelit výše zmíněná nová atestace.
Již v roce 2010 v Rakousku ustanovila mezioborová komise, která vypracovala postup, jak posílit vliv psychosomatického přístupu i v nemocnicích. Brala přitom v potaz fakt, že se na jedné straně biomedicínsky orientovaná věda neustále prohlubuje a specializuje, přičemž se na straně druhé čím dál víc prokazuje význam pacientovy individuální psycho-sociální reality pro průběh chronických onemocnění. Tento rozpor může překlenout právě psychosomatická medicína, která je založena na chápání pacienta jako bio-psycho-sociálního subjektu. Jako příklad nového trendu může sloužit čerstvá směrnice německé kardiologické společnosti (2), která zdůrazňuje význam individuálních psycho-sociálních faktorů pro průběh onemocnění, jako jsou arteriální hypertenze, chronické srdeční selhávání či koronární ateroskleróza. Jde hlavně o chronický či akutní psychický stres, deprese, nedostatečné sociální zabezpečení a anxiózní poruchy, které mají prokazatelně negativní vliv na zdravotní stav kardiologických pacientů. Proto společnost doporučuje rutinní zjišťování psycho-sociálního stavu všech kardiologických pacientů s možností včasné odborné intervence.
Vraťme se ale k našim rakouským sousedům. Na přípravě nové atestace řadu let spolupracovali odborné společnosti medicínských oborů, ze kterých byly nejaktivnější společnost všeobecné medicíny, interny, pediatrie a gynekologie/porodnictví. K tomu se na tomto procesu podílela i lékařská bálintovská společnost a katedra pro psychosomatiku. Z našeho pohledu přitom může být pozoruhodné, že aktivita k vytvoření nové specializace vycházela ze strany klinických oborů. Pro docílení nejlepšího klinického výsledku při léčbě svých pacientů potřebují pokrýt i psycho-sociální aspekty onemocnění. Nová atestace má v Rakousku zajistit, že se poznatky, známé již dlouhou dobu na půdě psychosomatické medicíny a psychoterapie, podaří efektivně propojit s moderní biologicky orientovanou medicínou v nemocnicích.
Samotná specializace trvá 18 měsíců a musí se absolvovat na lůžkovém oddělení. Obsahuje mimo jiné minimálně 40 hodin supervize, 40 hodin práce v bálintovské skupině a 40 hodin sebezkušenosti s psychoterapeutem (3).
MUDr.Ondřej Masner
1. SPEZIALISIERUNG IN FACHSPEZIFISCHER PSYCHOSOMATISCHER MEDIZIN: NEUE WEITERBILDUNG UND BEITRAG ZUR MEDIZINISCHEN VERSORGUNG. FAZEKAS, C ET AL., PSYCHOLOGISCHE MEDIZIN, 29. JAHRGANG 2018, NUMMER 3
2. SIGNIFICANCE OF PSYCHOSOCIAL FACTORS IN CARDIOLOGY: UPDATE 2018: POSITION PAPER OF THE GERMAN CARDIAC SOCIETY. ALBUS C ET AL., CLIN RES CARDIOL., 2019 MAY 10.
3. VERORDNUNG ÜBER SPEZIALISIERUNGEN (SPEZV), ÖSTERREICHISCHE ÄRZTEKAMMER, 25. 5. 2018
